Automobilismus se v moderní společnosti vyvíjí a rozvíjí už přes 130 let. Od subtilních konstrukcí na čtyřech kolech, ničím nechránící svou posádku a jezdící jen o něco málo rychleji než je rychlá chůze, se postupně vyvinuly v estetické, bezpečné automobily. Jezdí rychle, jezdí bezpečně a díky přístupu za posledních 50 let i poměrně ekologicky. Už po nich nezůstává zápach spálených pohonných hmot, už z nich neodkapává olej kdykoliv delší dobu stojí.
Jenže společnost s i žádá více. Už žádné pohonné hmoty, které jsou deriváty ropy. Jedině pohon na elektrickou energii. Co se zdálo na konci minulého století, jako možná neřešitelná technologie, dnes jezdí po světových silnicích. Neuvěřitelný vývoj motorů, a hlavně baterií umožnil, že elektromobily pomalu, ale jistě zaplňují řady automobilů.
Mají šanci se prosadit jako absolutní náhrada vozů se spalovacími motory? Jak to vypadá, mají. Jsme ale na tuhle situaci jako společnost připraveni? Ne. Nejsme. A to protože ten největší problém, který elektroautomobily přinesou, jsme ještě nezačali ani řešit.
Osobně vidím velký problém v tom, v čem už na sebe elektroautomobily upozornily. Pár z nich začalo hořet. Některé samovznícením, některé při havárii a některé jednoduše plameny dostihly, když hořelo něco úplně jiného.
Zjištění z hašení prokázalo skutečnost, že díky konstrukci baterií se požár elektroautomobilů velice obtížně hasí. Ouha. Poučení z této situace nenechalo na sebe dlouho čekat a už je tu zákaz parkování těchto aut v podzemních a krytých garážích.
A to je ten problém. Ekologové žádají, ať někdy po roce 2030 se ukončí výroba aut s klasickými motory. Fajn. Ale mají ti ekologové představu, kde zaparkují statisíce a milionů vozů na elektřinu?
Už dnes se ve velkých městech parkuje hlavně v parkovacích domech. Jinde není místo. Nikde. Nejsou obrovské plochy, které by posloužily k parkování elektromobilů. Tento problém se ale neřeší. A pokud ano, tak se o něm nějak nemluví.