Tardona

Každý z lidí je především sám svého štěstí strůjcem. A teprve ve chvíli, kdy se to nedá zvládnout, by měl usilovat o cizí pomoc, dejme tomu o půjčku.

Čeští muži ve službách vědy

Faktem, že u většiny vynálezů a vědeckých poznání stojí muži dokazuje, že mužský a ženský svět byl po dlouhá staletí naprosto rozdílný. Zatímco ženám připadla starost o domácnost a děti, muži měli větší prostor se věnovat svým cílům. Budiž jim ke cti, že mnohé vynálezy prosákly i za hranice naší vlasti. A posloužily celému světu. Snad nejkurioznějším českým vynálezem je kostka cukru. Kterou si v roce 1843 nechal patentovat ředitel cukrovaru v Dačicích. Cukr se do té doby vyráběl v homolích a ženy ji musely sekáčkem dělit na menší části. Tento nápad jim nejenže ušetřil práci. Ale brzo se novinka rozletěla do celého světa. Bleskovod, který vymyslel a umístil ve své zahradě Prokop Diviš, sklidil nedůvěru místních lidí a ti mu ho strhli. Úspěch s ním sklidil až Benjamin Franklin, který ho poprvé využil v Americe a stal se jeho oficiálním vynálezcem. Obdobné tahanice nastaly i v případě lodního šroubu. Josef Ressel, rodák z Chrudimi ho vyzkoušel na parní lodi v tertském přístavu. Jeho pokus byl prohlášen za nebezpečný a později byl jako vynálezce uznán Angličan Francis. Úspěšně doloženého patentu se sice nedožili, ale v roce 1883 byl bratrancům Veverkovým přiznám patent na jejich slavné ruchadlo. Které nejen ornici krájelo, ale i obracelo a zkypřovalo. A usnadnilo zemědělskou práci ve všech koutech světa.

Vědecký výzkum

Jedním z nejznámějších vynálezců je dodnes uznávaný vědec František Křižík. Který svoji obloukovou lampou ohromil návštěvníky světové výstavy v Paříži. Jeho dalším vynálezem byla elektrická tramvaj či světelná fontána. Vědecký pracovník v oboru chemie Otto Wichterle je dodnes uznávanou kapacitou ve svém oboru. Jeho největším úspěchem bylo vytvoření kontaktních čoček. Jejichž prototypy z nezbytí vyráběl na přístroji složeného ze stavebnice Merkur, poháněné dynamem z jízdního kola. Dalším vynálezem, o kterém se příliš nemluví, bylo umělé vlákno, které označil jako silon.

Vědecký výzkum léků

Snad nejuznávanějším světovým objevitelem byl ve své době Gregor Mendel. Brněnský opat, který objevil ve své vědecké práci základy genetiky. Dodnes se po něm jmenují takzvané Mendelovy zákony. A studenti je využívají dodnes. Poctivou vědeckou prací dosáhl celosvětového úspěchu i profesor Antonín Holý. Dokázal dotáhnout základní výzkum do praktické realizace a jeho objevené látky pomáhají léčit miliony lidí po celém světě. V boji proti epidemii AIDS, antivirotika planých neštovic, pásového oparu či hepatitidy typu B a mnoha dalších. Patří mu velké poděkování. Jeho velkorysý finanční dar na vytvoření nového vědeckého pracoviště nemá v našich dějinách obdoby.